Památeční

Bez komentáře...

 

                            Památeční                                                    

                          

 

Byl jsi pro mě vším, asi toho bylo příliš mnoho na to, abych zapomněla.

 

Ty tvoje oči, ty oči, dva hnědé korálky, co se mi zakutálely až tak moc hluboko…

 

Byla jsem tak moc zamilovaná, že jsem se zamilovala znovu.

 

Naše rozloučení je naší smrtí…

 

Bud se mnou,nebo nebud vůbec!

 

Jsi jako Slunce při zatmění…,svítíš, hřeješ a přeci tu nejsi.

 

Neplač panenko, slzy tvou lásku neuhasí.

 

Jsem tu pro Tebe, ne pro tvou touhu.

 

Dokud pláčeš, jsi člověkem, tak plač.

 

Pozavírej všechna vrátka, broučku, moje lásko. Stejně není kudy utéct. Ty myslíš, že ano? Pak se mýlíš…

 

Sex nemá pointu, broučku….

 

Čím déle jsem od tebe odloučena, tím více tě miluji, nebo idealizuji?

 

Konečně jsi jedním z řady, ale…, jsi tam sám….

 

Kde jsi paprsku ranní? Už nemohu dál….

 

Ztratila jsem klíč od svého vlastního srdce a tak pečlivě jsi ho zamknul….

 

Udělal jsi ze mě na chvíli člověka, bylo to krásné a už jsem zas kus tajícího ledu…

 

Vyber si co chceš, všechno ve mně najdeš.

 

Existuje tisíc podob vztahů, vyber si alespon jeden,prosím…

 

Pohlad mě, třeba rozplynu se, rozpadnu na kousky, ale pohlad mě, prosím…

 

Slíbala bych ti z očí ten jed, kvůli kterému jsi mě přestal vidět. Snad by mi zamkl ústa, abych ti už nikdy nemohla říct, že tě miluji.

 

A všechny básně jsou o vlcích, až na tu jednu, tu nejkrásnější…,je o člověku, co přinutí tě šílet.

 

 

                                      

 

                                                  

---