Bojová

Potom jsem pochopil,

že muž nepláče, má–li kam jít,

že trochu neštěstí, a co už ho na světě bylo

ještě nikoho nezabilo.

Dát hlupcům svůj život zadarmo,

to byl by hřích,

neříkal můj děd nadarmo

„Chlapče, jednou bude s tebou kříž.“

Chce to vzít pušku, já nevím – meč,

na všechny hlupáky zakřičet: „Heč!“

Nabrousit dýku, rozečíst knihu,

děvek se neprosit o jejich něhu.

Naposled pozdravit ztracenou lásku;

neplakat pro ni, neplače pro vás.

Zařvat tu bojovou hlásku,

bojácně nečekat, za bude správný už čas.

Vydat se na sever, či vyplout na jih?

Mně je to jedno, prosím už běž!

Hlavně si važ všech moudrých knih

a věř v Boha a nevěř v lež.