Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChtít, dát a dostat I.
Autor
markviz
Nemám dostatek fantazie na názvy, proto čísla nechám mluvit za vymyšlené zkráceniny .-) Stále to má stejný základ, pocit a zaobalovat mi tak složité věci do pár slov se mi zdá neúčelné... Snad to nebude vadit .-)
Chci ti řvát do tvých úst,
chci ti řvát to tvých úd,
chci se vzdát do morku kostí,
chci se smát do konce
lítostí...
Jako protržená hráz,
všechno strhává se z nás,
jako přetrhnutá nit, začnem
zase
spolu
žít?
Bože můj!
Nenechávej na mě čas,
ustrnulej na kouscích ... slast,
nenechávej sebou šít,
stačí mi jen,
když
se mnou
budeš chtít
žít.
Bože můj,
nenechávej mě zde,
bože můj,
neztrácej vlohy své,
uctívat tě chci
a stále být nad věcí,
miluji.
Skákej třeba z domu ven,
utíkej si za svůj sen,
jen mě nenechávej tu,
mrznout tady na mrazu,
pojď
ven!
Líbat tě na ruku,
otáčet se v zármutku,
z neštěstí.
Nalézat si ty své dny,
kdy si řeknem vše,
nejen ty,
to znám.
Ukazovat si svůj svět,
vést se za ruku tam a zpět...
Hlasem
řekni ano
a já u tebe do konce věků budu stát,
romantik z ulice 73 mínus padesát.