Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Druhá bezejména

07. 11. 2002

794

Autor

Kapr

Stejná deprese, stejný den, stejné místo, stejný papír, stejná tužka jako v bezejména.

Duše drásající se z těla

aby uletěla

naráží do stěn vlastního svědomí

a já jí v tom bráním.

Bez vlastního vědomí.

Duše se svíjí křičí a ječí

že chce být volná

a nechce být NĚČÍ.

Ale zatim neuspěla.

gabio

21. 03. 2004

Dát tip

sedí to přesně na tu depku...

Miroslawek

12. 11. 2002

Dát tip

Odhlédneme-li od pocitu či sdělení... co takhle nějaká vlastní slova, resp. slovní spojení? Nebo nějaký jinotaj, tajemství, skutečně alespoň trochu neprůhledný závoj metofory, rozostřený obraz...

Kapr

12. 11. 2002

Dát tip

Čí jsou to tedy slova Miroslavek? Lee: Nemá to něco společného s tvim povolánim?

Lee

10. 11. 2002

Dát tip

já bych to pro rytmus a spád klidně zkrátila na: Duše se svíjí křičí a ječí drásajíc se z těla že chce být volná a nechce být NĚČÍ. Ale zatim neuspěla. mám ráda zkratky