Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dialog

09. 11. 2002
1
0
552
Autor
Vilém

Miláčku, proč vracíváš se pozdě domů?

To má být výslech u sta hromů?

Ne, jen o tebe se bojím.

...

 

Zda-li pak máš mě ještě rád?

Jak můžeš se tak hloupě ptát?

Copak nelehávám vedle tebe?

Však dotek tvůj už nehřeje, spíš zebe.

 

Pověz mi lásko, zda miluješ mě ještě?

Víš, drahá, ty jsi jako kleště,

co svírají a drtí

a nepustí ni v smrti!

  

 


woai
18. 02. 2003
Dát tip
a miluješ? ;-)))) já mám některý zvířátka ráda :-)

U básní s pointou bývá ta potíž, že konec je většinou jasný od prvního řádku, a zajímavost textu závisí hlavně na tom, kterak se autor k pointě dostane. "Dialog" můžu označit za povedený, byť zápletka je stará jako lidstvo samo, a nic nového text nepřinese. První část (3 řádky) mi připadá znatelně lepší, dál to trošku drhne v ženském partu - možná, že je to jistou šroubovaností vět oproti téměř realistickému partu mužskému. Nicméně jestliže autor zamýšlel vyvolat v mužské části čtenářstva ten dobře známý pocit zvířete zahnaného do kouta neustálými dotazy typu Miluješ mně ?, povedlo se mu to.

Whelp
09. 11. 2002
Dát tip
Zajímavé. Také dobře poskládané. Jo, musím říct, že líbí. Přeju hodně štěstí na Písmáku.

pěkné, výstižné :))

Vilém
09. 11. 2002
Dát tip
Díky!!!

JRR
09. 11. 2002
Dát tip
Hmm... To je, ofšem, velice slušně napsané:-) A líbí se mi, dávám TiP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru