Zklamání

Vůle pevná jako ocel,

srdce chladné jako led.

Prohraná hra bez pravidel,

již nelze kázat lze jen klet.

Již nejsou hvězdy v nočním šeru,

již není slunce na nebi,

již nevěřím na pověru,

již nevěřím na sliby.

Sliby bílé padlé vločky,

pověry jak ostří břit,

Hvězdy staré dětské hračky,

slunce klamný blahobyt.

Víra v cosi co již není,

nemá smysl nemá cíl.

Naděje padá v zapomnění,

není kdo by ji zachytil.

Proklouzává všem skrz prsty,

prokletí ji provází.

Slibují jí kruté tresty,

za to že takto odchází.

Odchází pryč od potřebných,

odchází pryč od smutku.

Lásku staví všem jen pro smích,

jak se cítíš sirotku?