Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte septačí pírko
15. 11. 2002
2
0
1021
Autor
slavek
Jenom pár kilometrů,
těch pár dlouhých čar,
pár děr fičí do svetrů,
víno nezná var,
Cesta je za námi,
nebe se točí,
pokryté hvězdami,
vše jednou končí
když další stránka není.
Možná že má to být,
možná, že nemá,
když ve tmě malý svit
poutník si hledá,
zakopne, nevidí,
na zem se kácí,
slepý mu závidí,
domů se vrací,
neslyší tmu.
Slova se neřeknou nahlas se mlčí
křičí se potichu, krev teče z plic
znavený trpaslík, v rohu se krčí,
kdo chce mít všechno, ten nemívá nic.
jen oči pro pláč...
Psal jsem to u mnoha svych basnicek, opravdu mi nejde o otrelost, nebo o neotrelost, ale o pocity :o)
Máš tu verš - vše jednou končí. Vždyť je to fráze , zkus se vyjsdřovat méně otřele , nemluvě o gramatických rýmech, ale rytmus je slušný