Slepec a sklep

Hádej! Kdo jsou ti malí loupežníčci a kdo je ta chundelatá. Za každou správnou odpověď máš u mě oko. :) Slepec a sklep jsem na psal 19.11.2002 a posílal - chtěl poslat 20.11.2002 - bohušel mi to nebylo umožněno, což mě pěkně vytočilo a došlo vám to až dnes - 01.12.2002 - tak mě to s... :)

Slepec a sklep

 

Tma je mojí přítelkyní

zde, kde světlo denní není

Už delší čas ji znám

jediná to z barev je, kterou poznávám

když na místě jejím ji potkávám

 

Za tmou chodím rád

u ní s klidem můžu všemu naslouchat

zvuky jenž příjemné jsou milovat

a v prostředí mě nakloněném

ostatním se vyrovnat

 

Jakmile noc se dolů spouští

zde dole opona se zdvihá

sedím v lodžii nedočkavý

až začne každodenní premiéra

 

Moji herci mi věrni jsou

na čas vždy přijdou

a s sebou šprýmy i ponaučení přinesou

 

Tak jim naslouchám....

 

Zřejmě mrkev to bude

u které zlodějíček si mlaská

zřejmě klíče to jsou

ve kterých domácí si trajdá

s doměním

že všechny spíže pod zámkem má...

 

Na druhé straně scény

boj se strhl ukrutný

malá je asi cestička

jenž vede za cílem vysněným...

 

Bác, ozvalo se odtamtud

co zlodějíček prvně loupil

mrkve už mu nestačilo

tak si na kus špeku zkočil

jenže síly přecenil

a dobře se ho nechytil

 

Padat dlouho dolů musel

protože vysoko měl vytyčený cíl

a tak nejeden na to doplatil

když hloupým byl...

 

Teď hlavní postava na jeviště vchází

s tou není velká legrace

slyšíte ten křik a jekot hrůzy

který hledištěm se nese?

 

Ona není zlá

jen vůči podsvětí se tak narodila

ten povyk

chundelatá strážnice způsobila

 

Avšak netrvá dlouho

a určitě v železech svých

si do chládku s sebou někoho

z těch loupeživých odvádí...

 

No, a asi tak,

končí představení každým dnem

jen dnes

mě chtěli překvapit dramatem....

 

Opona prvním ptačím zpěvem padá

to pro mě je znamením

že den se do mého dne vkrádá

a já se stávám znaveným

 

Z rušného a napínavého přecházím do ticha

a po té naslouchám

a měním se ve vše

abych nebyl sám...

 

Jedním uchem se já stávám

když vítr do puklin ve zdech se vtírá

do zdí těch

co domu ramena tvoří

tomu domu

jenž nade mnou si zpívá

 

Hůl pro slepce nemám

a přesto slepcem jsem

po stěnách

 co hmatem svým už znám

blížím se krokem ke dveřím

 které hledám

když dostat se chci zpátky ven

 

Jdu domů a loučím se z domovem

kterým stal se pro mě tmavý sklep.....

 

 

 

---