Cesta

Uschlé růže, tři grácie v rudém,

na bílé stěně krčí se studem.

Sluneční paprsky jim zatemnily tváře

a nakonec je proměnily v bezduché lháře.

Krásou snad žije celý svět,

nejhezčí, i po smrti je jen tenhle květ.

Závidím růžím vznešený vzhled,

taky chci trny, ostré a hned.

Právě teď máš pocit, že jsi ta růže,

bojíš se slunce a  skrýváš svou tvář.

Jsi dál tu jenom sám, jsi velký lhář.

Uschlé růže ve Tvém pokoji Ti připomínají Tvůj život,

jsi ve svém letadle, ale chybí Ti pilot.

Řítíš se dolů útesem a až Tě zítra ponesem,

na ostrov klidu, kde už Ti nebude hůře,

budou Tvým společníkem jen slunce a tři uschlé, rudé růže.