Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBalada jarně oděvní
10. 04. 2000
2
0
1820
Autor
McCoal
Letmý pohled z okna nám prozradí, že už tu máme, možná definitivně, jaro. Zblblé sněženky už asi potřetí vykvetou, všechno se začne klubat na svět, skřivan riskne, že si vrzne, aniž by přitom zmrznul, topiči odhodí lopaty a děvčata začnou nosit sukně tak krátké, že už toho pro fantazii moc nezbude. Zkrátka, přijde jaro radost pohledět. Jen sluníčko poprve jukne zpoza mraků, každý má hned jakousi nutkavou potřebu opatřit si něco nového, aby se i on v té jarní nádheře, zaskvěl v co největším lesku. Všichni se vrhají do obchodů s oděvy a obuví, aby zde vyměnili obsah svých peněženek za zbrusu novou potravu pro moly.
Ani mně se tato nákupní horečka nevyhnula. Jakmile začal teploměr lehce koketovat s desítkou, popadla mě náhlá touha po něčem krásném na sebe. Váhal jsem mezi oblečkem praktickým a elegantním. Ideálním kompromisem se mi jevilo jarní sako, oděv to společenský a nadmíru praktický. Už jsem se těšil, jak budu působit neodolatelně, až spojím nové sako se svým šarmem a elegancí. Takto natěšen jsem vyrazil za nákupem. Teď mě napadá, že jsem vám zamlčel ještě jednu svoji vlastnost. Nakupovat je pro mě stejné utrpení jako jít k zubaři.
Teď jistě pochopíte, že jsem to chtěl mít brzo za sebou a snažil jsem se nakoupit co nejrychleji. Jako první mi zkřížila cestu prodejna Hasso na náměstí Republiky. Hned u vchodu jsem se z informační tabulky dozvěděl, že krást se nevyplácí, neboť zboží je elektronicky střeženo. Uvědomil jsem si, že laťka pokroku byla posunuta zase o kousek kupředu. Jak moc mi došlo až za chvíli. Přesně za čtvrt hodiny. Celou tu dobu jsem čekal na prodavačku.
Nepřišla. Čtvrt hodiny jsem stál mezi oděvy a cítil se opuštěně. Pak jsem to vzdal. Zboží bylo střeženo elektronicky, prodavačka nebyla potřeba. Nevím, jestli už jste někdy čekali v nějakém obchodě dlouhých patnáct minut, aniž si vás kdo všiml, ale mě to vzalo veškerou chuť cokoli nakupovat. Tak jsem se sebral, a šel jsem domů. Když nad tím tak přemýšlím, ono mi to staré sako ještě nějakou dobu vydrží. Doufám, že alespoň do té doby, než bude zboží střeženo zase prodavačkami.
cloviecik_3
21. 12. 2000
Krásný, vzpomínám na začátky jara s tebou. Do uší mi hraje Jaro od Tatabojs (celkem zajímavá náhoda, ne ?). S prodavačkama mívám podobný trable jako ty, proto pro oblečení raději posílám rodiče a jsem tak terčem posměchu u svých spolužáků. Asi jim dám tvůj fejeton přečíst. Nevadí ?
Zacatek je napsany omnoho lip nez konec, tedy posledni ctyri radky, neco jim chybi...
za tu dobu jsi mohl ono elektronické zařízení přemluvit, aby odpadlo,
tož dobrož
Docela dobře napsaný, ikdyž by to asi sneslo trošku lepší konec... Protože koukám, že to zatím skoro nikdo nečetl (a to je škoda) dávám tip k upozornění