Konečky dotykové

Konečky dotykové Dívka sklopila záchodové prkýnko a začala si lakovat nehty modrým,perleťovým lakem za 130 kč. Divnomoc kolem se počala usazovat. Slova knihy,která tak bezmocně visela na dívčině tváři padala jak černý sníh na kopyta barbarské podlahy, která se pomalu otevírala a povýšeně deklamovala..“Snědla jsem své srdce a rozepla rezavý zip panny“. Slova se jen ušklíbla… Bez fanfáry vyletěla ven a objala žlutého trpaslíka jehož strom již postrádal mladé kořeny zato však ukrýval píšťalku němého mima. Dívka to věděla.Usadila se pohodlně do obývacího křesla větví a začala pečlivě pozorovat skotačící diamanty dětství ne ty umlčené.. létající. Ve vodě pak muž s jehelníčkem místo hlavy a tancující Kristova noha karetní stolek prostřeli a každý si vybral jednu kartu. Létající ryba se pousmála a vynesla dívku do růžové jeskyně . „Chceš znát to tajemství“? „Podívej“… Vytáhla nůž a před očima dívky šedé obrazy tak pulsující dostaly tvar. „Je to opravdu TO“? Ryba se otevřela a dívka uviděla tu TVÁŘ Prolétla a padala níž do galaktických nepropustností do božích zákonů do nesfér do břich všech promarněných sluncí znova a znova v proudu tisíců rozleptaných maličkých srdíček ve smrti nemluvňat a narozených konečků dotykových ve zbytkovém proudu bezčasí…. Štěteček dokončil svoji práci. dívka odložila lak na dřevěnou polici s vyřezaným emblémem početí. protáhla se přičichla k nehtům a zavřela oči.

---