Meznik

Mezník

Mezi skleněnkami hledám tu svou,

kde duha ztrácí v horách lesk,

tam pietu s křížkem,

můj návratník z cest.

Mezi spáči v počátku mejdanu,

ztrácí vtip svůj tón a myšlenky

na návrat z válek,

ospale vychází v ticho k náhrobku

u křižáckých večernic.

Mezi bolesti ze spánku a radosti ze snění,

pohádky korálků navléká kuropění,

u hrobu počátků,

konců,

a poutních míst.

Je ráno,

v horách,

kdy poutník musí teplý krb opustit a na cestu se

do jitra dát.

A mezi skleněnkami hledám tu svou,

cestu,

misku,

volnost pohaslou!