Přítel - snad asi ten, kdo je s tebou, aniž by po Tobě cokoliv chtěl... zní to asi frázovitě, ale když se zamyslíš, zjistíš, že vždycky se dá najít
důvod, proč lidi s Tebou jsou...
Je to člověk, který pro mne strčí ruku do ohně, tak jak bych pro něj sáhl i já. Člověk blízký jak stín, který je se mnou vnitřně spjatý.
Pravda, vysvětluje se to dost špatně, ale mám v sobě tu schopnost to rozlišit.
Vím, o čem mluvíš a taky vím, že to, o čem mluvíš se vyskytuje velmi málo...
Kouzelnou noc
Vyskytuje a proto je třeba si takových přátelství velmi vážit a snažit se je zachovat.
K úvaze - dost dobrej závěr.
K přátelství - jak praví staré české přísloví: V nouzi poznáš přítele (víc není co dodat - vyzkoušel jsem si několikrát, a je to tak).
A není lepšího podobenství o přátelství než to z pera Vladimíra Vysockého (u nás známější v překladu a podání Jarka Nohavici):
Myslel sis: přítel můj, a teď
ryba, rak nebo tak či tak,
odpověď bys rád chtěl znát,
můžeš-li na něj dát:
s sebou do hor ho vem a jdem,
vzhůru po boku bok co krok,
lanem svým s ním se svaž, ať znáš,
s kým čest máš, s kým čest máš,...atd.
I když je známo že Vysockij byl náruživý horolezec, myslím si, že text netřeba brát doslovně - je to prostě jen jiná verze toho starého českého přísloví...
Připadá mi, že první a druhá část si vzájemně odporuje, ale je to pouze můj subjektivní názor . . .
Nietzche mi mluví z duše.
Přítel je někdo, kdo ti věří a komu ty můžeš věřit...asi takhle, jak již Nietzche naznačil, je skoro nemožný vysvětlit ženský, co je to přátelství, u žproto ne, že tomu nevěří, že nevěří, že přátelství je víc než láska, než cokoliv na světě.
No, ja bych zeny tak nepodcenovala. Zenam spis tezko vysvetlis, ze existuje pratelstvi mezi muzem a zenou, nez ze existuje pratelstvi jako takove.
Ne, přítel je ten, kdo vám pomůže v nejtěžších chvílích - poslouchat vás může třeba i křeček.