Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDěkuji
11. 04. 2000
2
0
628
Autor
Lezounek
V očích máš hloubku vesmíru
víří tam hvězdy
je jich nespočet
já chodívám tam k ránu pro víru
večer se vracím
stejnou cesto zpět.
V očích máš naději že svět má smysl
já se jí učím
učím skromně pít
Máš čisté srdce tichou klidnou mysl
když je mi bídně
řekneš - bude líp.
Jsi jako přístav a já bárka v moři
když začne bouře
ty jsi záchrana
když realita vzdušné zámky boří
pomáháš láskou
když jsem bezbranná
Jak bouře dozní - chci být velká slečna
ty usmíváš se
všem iluzím mým
Víš lásko moje jsem ti za to vděčná
i když to možná
splácet neumím.
lezounku, kdyby tu nekdo nekdo neco rikal nepekneho, tak ho nevnimej...je to nadherna basnicka a prez chronicky zname metafory me blizka,
mozna proto ze je znam tak moc duverne, mozna proto ze mam pocit, ze neco podobneho jsem nekdy sama zila, kdo vi...
jsem tu rada prvni
dost dobrý, ikdyž soukromý, mě se to líbí...
trošku mi to někoho připomíná