Zrození slunce

                 Vonící, zářivý úsvit

              nakoukl mi do spacáku,

svým svěžím vánkem

pohladil mou tvář

a já zvolna procital

s právě se rodícím dnem.

 

Pavle, Pavle, Pavle,

vstávej, vstávej, vstávej …

 

Naslouchám šumění lesních velikánů

a s úsměvem na rtech rychle vstávám.

Já vím, také nechci propást

ten zázrak zrození slunce,

veliký dar všeho života,

který se rodí den co den.

 

Tak pojď, tak pojď, tak pojď,

je čas, je čas, je čas …

 

Usedám na vrchol skály,

oči upínajíc v širý kraj,

jenž se rozbíhá až na obzor,

kde právě plane jasná zář.

Sepnouc ruce, tiše se modlím

a děkuji Bohu, že smím být.

---