Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Druhá pohádka nečekaných setkání

17. 12. 2002
3
0
1404
Autor
Kodynie

 

Druhá pohádka o nečekaných setkání 

Anežka byla na brigádě tak na čtrnáct dní. Když se vracela domů autobusem, všimla si, že tam byl i její druhá bývalá láska, ale on si jí zatím nevšiml a nějak se míjeli a tak neměla zatím možnost s ním promluvit. Když už šla svým městečkem k domovu, tak viděla, že On jde po druhém chodníku přes silnici než na kterém je ona. Nespěchala a tak se pouze snažila dostat se malým manévrem před Něj, aby jí mohl dojít a jakoby náhodou se mohli setkat. Když přešla na jeho chodník, tak se  jí zdálo, že se On nějak courá, vždyť už jí měl dávno dojít i s kamarádem, s kterým šel.

Na Anežku najednou dolehla únava z posledních pracovních dní a nejistota, že On jí snad nechce po dlouhé době ani vidět. S batůžkem na zádech a ještě jednou poměrně těžkou taškou v ruce jí najednou začaly podklesávat kolena a nohy už jí nechtěly nést. S hlavou nešťastně skloněnou a šouravým krokem pokračovala k domovu. Když už to vypadalo, že se zhroutí úplně na chodník a neudělá sama ani krok, tak jí najednou zachytil Jeho kamarád a nabídl jí svou ruku, které by se mohla držet, aby mohla jít dál. Držel jí přátelsky za ruku a povzbudivě jí ji tiskl, aby se úplně nerozevzlykala a mohla pokračovat v chůzi. Anežka ale už vyčerpáním nevěděla, čí je a tak se nemohla utišit.

Tu jí Jeho kamarád začal bavit eskamotérskými kousky. Ptal se jí, jaká mince se objeví v její ruce. Ona řekla stovka. Kamarád ji zahrozil, že chtěl minci a ne papírovou bankovku, tak řekl padesátka. Eskamotér udělal pár magických pohybů a v její dlani ležela desetikoruna. To už se ke hře se připojil i její druhá láska. Nyní se Eskamotér ptal na číslo. Ona a On současně vyhrkli osmička a v její dlani se zázrakem objevil lísteček s číslem osm. To jí moc potěšilo. Dále jí požádal o den. Ona řekla neděle a On pondělí. Zase se zamíhaly ruce v pár magických pohybech a v její dlani se měl objevit lísteček s názvem dne. Ale co to? Kouzlo se nepovedlo a Eskamotér vytáhl svůj proužek papíru,na kterém měl tahák ke svém eskamotérským trikům. Anežku to strašně rozesmálo a pro Eskamotéra to byl od ní největší dar, jaký mohl od ní získat. Když první salva smíchu odezněla, přistoupila Anežka k své druhé lásce, pohladila ho a řekla mu: "Ráda Tě vidím." Pak se otočila k Eskamotérovi a zeptala se: "A jak se jmenuješ Ty?"


Irea
24. 02. 2003
Dát tip
Já si myslím, že v pohádkách je hlavně moudro, ve snech je leccos, co se zdráhá rozumovému vysvětlování , ale pohádky jsou už srovnané, vypravěč předává svůj náhled, často prověřený opakovaným vyprávěním..

Kodynie
19. 12. 2002
Dát tip
Pohádka?Jak pro koho.Jestli je to červená knihovna?Nevím.Mně se to jen zdálo a co se zdá je sen.Sen a pohádka má jedno společné, v obojím je všechno možné.

Radost
17. 12. 2002
Dát tip
nó... červenou knihovnu ani nemusím a tohle je pohádka? určitě?

Mozart
15. 12. 2002
Dát tip
***

j_i_r_i_k
11. 12. 2002
Dát tip
Jééé, to už je moc lepší...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru