Pohádka o Vině

Pohádka o Vině a Odpuštění 

Anežka byla na víkend na návštěvě u Alfonse a jeho maminky. Jenže by to nějaký bouřlivý víkend a stihla se rozhádat s maminkou i s Alfim. Druhý den ráno musel rozzlobený Alfi vyjet autem ven za pochůzkami spojenými s jeho prací. Na chodbě potkal sousedovic holčičku, která ho požádala, aby jí svezl sebou na náměstí do hudební školy. Anežka čekala na Alfiho, až se vrátí. Veškerá zloba už jí přešla a tak ho netrpělivě vyhlížela z okna, jestli už jede domů. Alfi však stále nebyl v dohledu a jí už se po něm šíleně stýskalo a chtěla se mu omluvit, že ho má moc ráda a že se na něj vůbec nezlobí a aby jí odpustil její ztrátu trpělivosti s ním. Alfi stále jako by se propadl do země a Anežka zahlédla vracející se sousedovic děvčátko a tak za ní rychle vyběhla, aby se jí zeptala, jestli neví něco o jejím Alfonsovi. Dívenka jí řekla, že se stala nehoda a že její Alfons v autě se svým spolujezdcem zahynul a že jejich ohořelá těla leží zatím v jednom domě na náměstí. Anežku to strašně rozrušilo a hned tam utíkala za ním. Cesta se jí ale stále nějak pletla a ona najednou nemohla najít důvěrně známý správný směr a stále zahýbala za špatné rohy a tak tam bloudila a slzy se jí řinuly z očí a nebyla k utišení.