Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se37.Iloně 1979
16. 12. 2002
0
0
507
Autor
amater
Takže od epiky k lyrice a rovnou intimní.Zavání to mnohými klišé,ale holka to byla hezká a doufám ještě je.
37.iLoně 1979
náhoda spletla osudy lidí jako provazy
vítr dávno svál stopy setkání
když vrátíš se k jezeru
kde stromy němí svědkové stojí
uvidíš štěstí v jeho vlnách třpytit se
sluncem a uslyšíš tep srdcí
tlukoucích v jednom rytmu
láska jako pavučina vznášela se
ve vzduchu a vzpomínky jako mrtvý racek
vždy k břehu vyplavaly
i když nedoletěly ke svému cíli
a lidé chodily kolem se smutnýma očima
aby se mohly smát
U lyriky je dobré když někoho uvedem v úžas! A kdo odrazuje koho od čtení? V prologu upozorňuji na mnohé klišé.Ale za stromami který jsou němí svědkové si stojím.Maj snad mluvit?Nevím co píšete ale podívejte se do vlastní tvorby jestli tam nenajdete podobné "úžasnosti".Jinak dík i za negativní kritiku .
Autor :amater