Volání vzpomínek

Tichý dech a vůkol šero,

oknem vchází mírný vánek,

leží klidně mladé tělo,

mysl zajal sladký spánek.

Klidná tvář a na rtech úsměv,

co as vidí oči zavřené,

tělem projel slabý záchvěv,

toť vzpomínka na časy minulé.

Co spatřil chlapec ve svém snění?

Je to přec tak známá tvář,

ta, o které dávno nic neví.

Vzpomeň si, dobře ji znáš.

Je to přítel ze školních let,

která máš již dávno za sebou.

Co, že sis vzpomněl právě teď

a pláčeš nad tou vidinou.

Tak dlouho neslyšel jsi o něm,

co se asi stalo s ním?

Ráno procházíš se domem,

co však dělat – já to vím.

Nerozmýšlej a ihned běž,

vzpomeň na ten krásný sen,

teď víš, najít ho chceš,