Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kéř

16. 12. 2002
0
0
676

Básnička o smutku.

Smíšená zeleň, hrajíce si odstíny,

sypána červení jedovatých bobulek,

jež v zeleni se neztratily

sycená jest krví starostlivých matek.

 

Neprodyšná spleť větví osázena trny,

připomínaje cesty zhatěných životů,

kaje se pod barvami pestrými,

jak věrník za řadami křížů.

 

Bobulky sytě červené a pochlupacené

napuštěny všelijakými jedy zhoubnými,

napohled však příjemné a milé,

stávají se pochoutkami pacholčími.

 

Hroby takto sešlých ratolestí

smutkem zastíní i z veselosti vrch,

naň barevní ptáci zpěvní

své hrudě nadýmají, až jim šelestí brk.


dobře. dobře tím kroutíš. ale opravdu – jak pravilo kolego wopi – jisté věci je potřeba nastudovat. přechodníky třeba jsou docela sranda. škoda, že v jejich používání není taková volnost jako ve středověku. proto tedy zeleň hrajíc (ostatně celá ta vazba je podivná znám hrát barvami... nu, z toho by případně mohlo být odstíny, znám hrát si s něčím... ale hrát si něčím? – ne že by to nešlo, ale skoro mě to překvapuje u dítěte, které nezná ty přechodníky...), spleť samozřejmě připomínajíc. taky ptáci jak nadýmají hrudi na vrch... no, je to divný... ale stejně si šikovné dítě, tak nepapej bobule, čti a zas něco napiš

Radost
18. 12. 2002
Dát tip
hmmm.... je to až příliš násilné a slova sešroubována ba až stlučena :-) neplyne

Wopi
16. 12. 2002
Dát tip
když už tě něco ponouká používat knižní obraty, tak se je alespoň nauč používat dobře (zeleň jedině "hrajíc")

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru