Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlunce v duši
16. 04. 2000
2
0
736
Autor
mr_wolf
Ty člověče, jenž zklamán jsi světem,
ty co jsi chybil a zradil sám sebe,
již nemáš, co řek' bys svým dětem,
Už netoužíš hledět do modrého nebe?
I my bojíme se, a nevíme dál kudy.
Všechny ty cesty a každá jinam vede.
Už nepoznáme byť jen kousek nudy.
Vždy je proč žít. A teď to nejde?
Podívej, ty, co chtěl jsi s tím skončit,
Nač před bolestí do hrobu zdrhat.
Povídám, my s tebou nechceme se loučit.
Život je dar a tím nesmí se mrhat.
Na první pokus (v 18ti) je to až zbytečně dobrý (též tip) tak bez ostychu, směle další sem naházej...