Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Slunce v duši

16. 04. 2000
2
0
736
Autor
mr_wolf

Moje vůbec první báseň. Tak nevím...

Ty člověče, jenž zklamán jsi světem, ty co jsi chybil a zradil sám sebe, již nemáš, co řek' bys svým dětem, Už netoužíš hledět do modrého nebe? I my bojíme se, a nevíme dál kudy. Všechny ty cesty a každá jinam vede. Už nepoznáme byť jen kousek nudy. Vždy je proč žít. A teď to nejde? Podívej, ty, co chtěl jsi s tím skončit, Nač před bolestí do hrobu zdrhat. Povídám, my s tebou nechceme se loučit. Život je dar a tím nesmí se mrhat.
Anonym
21. 04. 2000
Dát tip
pěkný tři kopance do prdele všudypřítomných depkařů...:)

Merle
17. 04. 2000
Dát tip
Na první pokus (v 18ti) je to až zbytečně dobrý (též tip) tak bez ostychu, směle další sem naházej...

Kittie
17. 04. 2000
Dát tip
výborná věcička!!!

Bambulka
17. 04. 2000
Dát tip
Ať Ti dál Slunce v duši svítí! Je to moc pěkný, piš dál!

Velmi sa mi pacila tvoja basen. Pokracuj, rad sa pri tvojich dielkach zastavim. TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru