Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMIlenci
18. 04. 2000
0
0
1048
Autor
UPA_Silmaril
Milenci
„Podívej! Kvete nebe!“
„Miláčku, to zdá se ti.“
„Ne-ne, podívej! Teď vykvetlo nám nachově.
Oh krásné, řekni miláčku.“
„Co se to s tebou dnes děje?“
„Teď zbarvilo se do černa!“
„Podívej! Kvete nebe!“
„Ach ano! Vidím. Teď černé je.“
„Miláčku, pověz- zda-li mne miluješ?“
„Měsíc je rudý, jak děvky šat!“
„Nebo jak krev, když zabiješ.“
„Podívej! Kvete nebe!“
„Zas, propána, zas!“
„Co je ti? Vždyť kvete pro nás!“
„Ne. Pro nás ne. To jen pro Tebe.“
ech, buď mi unikla symbolika (dost pravděpodobný) nebo nevím (i to je dost možný)
ale nějak divně se mi to líbí...