TALKING to myself

těžko todle okomentovat.. když je člověku blbě, psanim si uleví. mně se tehdá ulevilo a přeju tomu, kerý to bude číst, aby se mu nepřitížilo pozn.: sem děsnej optimista, i když jevit se to může spíš naopak:)

- Kdy? -

právě teď

 

- A jak? -

no, TAK!

 

- Proč? -

prostě PROTO!

A neptej se mě pořád na to, co sama dobře víš.

tak proč si ksakru neodpovíš

 

- Odpovím na co? -

ježišmarjá už je to tu ZAS. Ty už se zas ptáš! Co hledáš?

 

- ODPOVĚĎ! -

dyť ji znáš

 

- neznám! -

nó, to teda asi žádná není

 

- ale je -

Tak si počkej

 

- na co? -

Na znamení

 

- a co tady asi celou dobu dělám? -

to já nevim

 

- Přece čekám na znamení! jenže jak ho poznám? -

nevim

já eště žádný nedostala 

 - ..nebo jo? -

 

třeba´s zrovna nevnímala..

- HM, to je možný. Cože sem to chtěla? -

 

no na něco ses pořád ptala

- Kde sem se tu vzala? -

 

Prostě´s přišla.. a jak´s přišla tak i odejdeš. Do tý doby to tu nějak uhraješ

- a co TY tady vlastně chceš? -

 

PROSTĚ SEM TU

- a odejdeš? -

 

myslím že jo

- Už nepřijdeš? -

 

možná zůstanu 

- Chceš? -

 

NECHCI

 

hm, já teda už du

tak běž

---