Vysvoboď mne

VYSVOBOĎ MĚ

Jednou v opuštěnosti tesknící
v hříchu i čistotě věřící
budu padat a míjet dívčí náruče
na hoře nejnižší jež nikdo nespatřil
stanu s vítězstvím i prohrou netuše
s tupou v srdci bolestí
na tajemných pár chvil

až se nebe vypláče
rozradostní vůkol skrytou sílu
vyprostí z vězení poslední slzy
pak budu čekat a věřit že brzy
se přes řeky sami mosty postaví
a lidé mi budou plivat do tváře
nebudou věřit mě ani poselství
a svrhnou mne se vším do žaláře

chladné stěny z kamene
zmrazují mé pocity
vysvobozují z kobky úzkost
hejno krys vezme si mou radost
utečou s ní tam kde to ďábel zná
a mezi tím vším někde ty
kdo na pomoc mi přispěchá ?

mříže pokrájí sluneční záři
a ta jak beznaděj se raději tváří
její teplo neosuší moje slzy
bylo by výsměchem snažit se utéct
všechna síla s časem zmizí
kdo vysvobození mi půjde přinést ?

když budu plakat otřeš mi z očí můj pláč ?
když budu tě hledat půjdeš mi vstříc ?
když budu tě líbat nabídneš mi svoje tělo ?
až budu stát před propastí postavíš mi most až na měsíc ?

kam zmizely dny a noci
mlčící i mluvící
v tajemnu hořící
vzdáleným plamenem

pomoc je bez svépomoci
nicota je ničící
kněží jsou věřící
a my z mrtvých nevstanem

jen se ptáš a nevíš proč
hledej mně miluj mně
nasyť mně láskou
líbej mně hýčkej mně
než světla zhasnou

smutek je v světě mém
kdo najde smysl pro radost
až budu ztracený
blátem orosený
přispěcháš mi na pomoc ?

přijdeš si pro mně
až nabídnu ti hvězdný prach
nedýchej a mír si přej
neskrývej se v obavách


někam běžící po trati
co nemá start a cíl
v zemi ležící v naději
s Tebou strávených chvil
budu tápat a zoufat
na cestách co snad se neztratí
hledat tě a čekat
na lásku tvou kouzelnou
na horách v úpatí

až přijde den
budu spát a ty bdít
až přijde temná noc
budu hledat tě a ty snít

až budu tvůj modrý sen
pak přispěcháš mi na pomoc
naleznu tak smysl žít
a beznaděj ztratí svou moc

na nebi vyplakaném
v oblaku bílém
malý stín se ztrácí
jenom dívka
a modré oči
v království svém pláčí . . .

---