Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDívka u Vltavy
14. 01. 2003
1
0
1105
Autor
kminnek
Ty dívko co stojíš u Vltavy na její hladinu se díváš snad žene tě síla pohanská že chceš skončit jak O.Vranská nebudeš první ani poslední jen řeka ví kolik mrtvých těl. Ty dívko co stojíš u Vltavy tak právě můžeš stát i u Otavy nebo u kterékoliv řek. Poznat jak hluboký má břeh či její hluboké dno plné spodních vírů. Ty dívko co stojíš u Vltavy ta hladina by mohla vyprávět a nejen o povodních ale i o spustě smrti kolik se ve mě utopila žen zatím házíš chléb opuštěné labuti. ty dívko co stojíš u Vltavy na její hladine si hraje vítr kouzlí na ní ty malé vlnky na hladině plují lodky její hladina má barvu modrou čekáš až andělé tě k sobě pozvou? Ty dívko co stojíš u Vltavy marně přemýšlíš nad svým činem celou noc ses opíjela vínem chtěla si zapít svůj smutný žal na tom místě stál kdysi sám král co upadl dávno v zapomění. Ty dívko co stojíš u Vltavy kolem tebe sposta malých krámků lidí stromů a starých soch přemýšlíš nad tím zda pláče řeka kolik tvých slz snad pojme máš strach z toho co přijde? Ty dívko co stojíš u Vltavy jen kolem břehů svítí lampy můzy si pomalu ladí harfy andělé chystají svůj sbor po hladině už jim pluje vor stále myslíš na svou smrt. Ty dívko co stojíš u Vltavy jaké myšlenky se honí hlavou to jak ti někdo ublížil těžce před všemi tě ponížil už máš v myšlenkách jasno právě sis vybrala smrt. Ty dívko co stojjíš u Vltavy a kolem jen nádherné barvy tisíce světel s očí života zůstala jsi a tvá samota napsalas poslední dopis tvé jménu bude na první stránce. Ty dívko co stojš u Vltavy z mostu jen slyšíš bubny všude je plno hudby co po břehu jí roznesou snad i kytici ti donesou jen věnec pluje po hladině. Ty dívko co stojíš u Vltavy znáš příběhy těch žen už tu stojíš druhý den na hladine co mizí v dáli určitě u toho budou zprávy oči pouští moře slz té lávy. Ty dívko co stojíš u Vltavy proč myslíš nemá tě rád proč už dlouho nesmíš spát tvé srdce smutné tíží oči se smutku stále blíží sama nevíš co chceš udělat. Ty dívko co stojíš u Vltavy se svýma smutnýma očima ted právě už jsi přes zábradlí doprostřed řeky jsi skočila. Svou smrt sis sama zvolila. Ty dívko co stála jsi u Vltavy.