Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtroskotání
Autor
Jose17
Ztroskotání
Není mně na modlení
a není jako k tanci
Jdu tam kam jde můj stín
budou z nás ztroskotanci
Ztroskotání se bude konat
až naprší, až vyschne líheň par
až kapitána vlastní prádlo
slavnostně vzletí na stožár
Cítím se jako
v převlekumé dny jsou oblečené na ruby
Větry pádící od úskalí
mumlají slova záhuby
Ve strmé chvíli odevzdání
do vůle osudů v tom panství vod
jak vlasy vyvlečené ze spon
vlní se hřívy příštích škod
Můj stín je až moc pilný žák
mluví ač nebyl vyvolán
tv
áří tvář větrům ohroženímá cosi za lubem, má plán
Snad zvědavost chce uspokojit
Zeptat se. Jsme přece blízko zřídla
Však kormidelník málo poví
ve vírech ani není u kormidla
Čemu čert nechtěl stalo se
Ted´ strmost ztroskotání
probírá vlasy nejistot
přelu
dy odevzdání
Stín náhle zmizel, odešel
Utonul? Padnul ve vzpouře virů?
Anebo v palbě věřících
ubíjejících se pro svou víru?