V srdci prodané nevěsty bez cti

Mé srdce pláče,

skoupavé oči závistí září na nebi zakoupených úsměvů,

úsměvů, které ve své radostné trpkosti

skrývají odstín špatného svědomí,

svědomí, které se utápí v kalném moři lží,

lží, které vládnou nad paragrafy lidskosti,

lidskosti u které jsou cítit hranaté kosti nenávisti,

nenávisti, kterou jsou nafouknuté pozlacené osobičky

vládnoucí pravdou peněz

a pro které se pravda stala lží v určité cenové skupině,

kde podvod je zákon chamtivosti,

kde demokracie je děravá látka prožraná moly,

ozubených tvrdou houževnatostí, že zpracují všechno

a v zapomenutí, že je historická budoucnost dožene,

se zajíkají vztekem bezmocnosti, kterou zuřivě chrání

před lidskou tváří,

tváří, na které jsou vidět jizvy od proudu slz,

které tekly mnoho desetiletí,

ale slzičky už dochází a v očích se roztéká temno

oka, které svítí jen jako světluška v červené noci

socialistické blaženosti,

ve které se nachází uspokojenost historického znásilnění na tělě

a nového znásilnění na dušičce,

která začíná mít podobu

scvrklé a polosuché švestky

a jen cit lásky k lidské vlasti jí navrátí

život a budoucnost ♥ ♥ ♥