Ionizující déšť

tu duši jsem zranil tolikrát že už to ani nespočítáme

každá i z těch ranek mne pálí jak špatně vypálený cejch

bojím se o tebe

máš oči který chtějí pohltit celý svět

má křehká bárko na nejistých vlnách svobody

za kažkým atolem se skrývá tichá ponorka jak moje duše sednutá na dno

do taktu netaktních smsek

mé srdce vyťukává z teček a čárek

zprávu, že chce tě pohltit

bezhlavě navždy beznadějně napořád

šifra letí jak indiánský tamtam

jak kouřový oheň

jak dým z vlaku do konečné stanice

dnes už nikdo nečte morseovku