Clausula

 Clausula

I stal se boj na nebi: Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho.

(Zjevení Janovo 12:7)

Slunce oděné v karmínový šat,

svou tvář slilo s torzem mrtvé země

a Matka-Noc rozžehla zástupy svých hvězd.

Zůstal jsem sám

na pláni té,

kde „dobro“ se „zlem“

mělo krvavou ran směnu

a mlčky hleděl jsem

na hromady Božích tvorů těl.

Tam prvně za dobu předlouhé své pouti

já z ramen sejmul kápi svou,

když spatřím, že v záhyb její

Had-Vítr snesl z korun výše,

prapodivnou okolností hrou

Plod dávno věky semletého

dřeva kmene nádherného.

I vsadil jsem to stromu sémě,

hluboko v krví zpitou zem

a čekáním popohnal soukolí jsem času.

A tak, za dobu snad stovek tisíc let,

ze semene nicotného

vzešel jasan,

co klenbu nebes zpátky na nebesa zved´.