Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUVADÁ LÁSKA
13. 02. 2003
1
0
1209
Autor
Lihomerka
Uvadá láska…
Ticho. Smutek. A snad i žal.
Uvadá láska…
Proč? Sám meč ji asi sťal.
Vrať se lásko, vrať se zpět,
vždyť potřebuje Tě celý svět.
Slzy stékají jí po tváři na zem.
„Zjistí někdo, že už tu nejsem?“
Uvadá láska…
A cítí těžká muka.
Naposled pro ni srdce ťuká,
Ona naposled zrychlí jeho tep.
Naposled, ach naposled.
Uvadá láska…
Snad před tím netrpěla,
Snad jen polibky dát chtěla.
Uvadá láska…
Po její tváři už jen velká slza stéká.
Ta láska pláče. Prosí… za člověka.
je to uajimave, ale neco tomu chybi... i kdyz ten konec se mi libi moc....
je mi z vás dost na zvracení páni kritici
Vaše schopnost vcítit se do stavu autorky je opravdu obdivuhodná.
Vcítit se přece neznamená notně pět ódy...Já neříkám, že je to ošklivé, že jsem nikdy neměla podobný pocit, ani že bych to svedla napsat líp...
dekuji za stale pribyvajici kritiku, byt obcas palcivou, ale prave proto o ni stojim...:o]
dech: Není vhodné směšovat své zvracení s našimi schopnostmi empatie, kdybych se měl u každého díla programově vcítit do autora, moje kritiky by nestály za nic a zanechával bych jen hvězdičky.
Příliš mi to připadá jako pohádka O ztracené lásce..ale bez poetismů..