Bez vůle Boží nespadne z hlavy vlas aneb kdo tedy může za úchylky

Z první knížky aforismů na téma JAK VIDÍM SVĚT z roku 1985 (tohle podobenství je i mírně starší )

 

Jarda KASTELÁN: Bez vůle Boží nespadne vlas aneb kdo tedy může za úchylky ?  

Psáno 1984

 

- Bez vůle Boží nespadne z hlavy vlas.

- Je geneticky naprogramováno, kolik bude mít člověk vlasů ( a čehokoli jiného )   A někdy ( v méně případech ) vlasy vypadají po nemoci či chemikáliích.

 

- Jak se to vše vejde do té poloviny buňky – 2 x 23 = 46 chromozomů ?

 

- A že by vše od někým vymezené šablony byla úchylka ? – Ale jaký má

   člověk obličej přece není úchylka- a přece každý vypadá jinak ?

 

- Jak se to ale vejde do těch 2 x 23 chromozomů ?

   Jak se tam vejdou ty miliony či miliardy informací ?

   To je záhada.

   Že by vše bylo řízeno vůlí Boží ?

   Že by úžasnou složitostí genetiky ?

- Jedna malá buňka – a obsahuje praktické nekonečno informací..

 

- Praktický důsledek ?

   Že těch 2 x 23 chromozomů je jen funkčním přenositelem něčeho většího, téměř    nepředstavitelného. Přenosem ZKUŠENOSTÍ ( a výběru ) milionů let života.    ( Jak říkal už Karel Čapek: „ Každý člověk má v sobě miliony generací lidí minulých  a také lidí budoucích. „ )

 

- A ještě jeden praktický důsledek:

   Degradační označení: „ To je úchylka „ není – kromě doložitelných vlivů nemocí   a jiného přímého poškození tvora už po narození – nemoc, možná to vypadá jako  úchylka měřeno šablonou , kterou někdo na základě něčeho stanovil a jíž se snaží  poměřovat vše ostatní – ale hlavně je to koncentrace těch milionů let zkušeností

 URČITÝM ROZPTYLEM čili i jiným směrem – u někoho více, u někoho méně    - od té někým stanovené nebo nějak dohodnuté NORMY.  Normy - zpravidla  průměru – ale jakou normu stanovit třeba na vzhled obličeje ? Různost tváří lidí  je jen v málo případech důsledek nemoci – nějakého jiného poškození - ale hlavně je to vrozené – prostě GENETICKÁ VARIABILITA.

   A to samé je i Křivka sexuality.

 

- Víte, člověk je proti vesmíru malý, ale sám jeden je tak veliká až nekonečná věc.

- A jedna taková malá buňka – vždyť ona se svými 46 chromozomy je stejně  veliká až nekonečná.

- No a to je zas ta TEORIE DIMENZÍ.

   Že věci musíme měřit jen jejich vlastním rozměrem..

- Měříme-li jinými, jeví se nám vše od dané šablony jako úchylky, v lepším případě neřešitelné záhady života a smrti, záhady Boží, záhady nekonečnosti, záhady nepoznatelnosti světa – zkrátka nesmysly.

- Houby, že člověk je bytost nekonečně nepoznatelná, nekonečně hluboká, případně úchylná a zrůdná, - ale musíme ho měřit metrem jeho rozměru, co možná nejspecifičtějším, protože každý člověk je trochu jiný.

          ______________O_______________

---