Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

hranice

08. 05. 2000
2
0
1317
Autor
slavek

na hranici stojím, srdce hoří živote, prosím, přikládej! Chladivá ocel se do srdce noří, ještě chvilku času, živote dej. O hloupých slovech, jež injekcí jedu Bolesti rozseté krutostí vzteku O sladkosti mouchy, jež topí se v medu, o přílišném praní, jež roztrhá deku. Snad za chvilku poslední část srdce shoří snad pomine váhání věčného chtění jak umělec když vzácný kus dřeva moří, celkovou duši tím dřevu vždy změní
Sarken
14. 05. 2000
Dát tip
v posledních dvou verších je úplně všechno

slavek
14. 05. 2000
Dát tip
děkuji moc :-)

Bibša
09. 05. 2000
Dát tip
Slávo, ta první sloka je příliš výstižná, abych k tomu mohla cokoliv rozumného připsat.

Merle
09. 05. 2000
Dát tip
souhlas se Stepcou... + tip navíc

Jean
09. 05. 2000
Dát tip
Je to skvělý... snad si to ani nezasloužilo skončit tak brzo. Stejně to ale stojí za típek.

Stepca
08. 05. 2000
Dát tip
Já tuhle myšlenku taky rozhodně pochválím, jak říká tady vedle (fyzicky) Saggit.Jo a ještě říká: "I já jsem občas mouchou i já jsem občas dekou občas proudy mořidla po hlavě mi tekou."

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru