Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrajina mého snu
03. 03. 2003
0
0
943
Autor
Faramiris
Soumrak, nebo zatmění? Hřejivé paprsky slunce prochází skrz mraky a padají dolů k neklidné hladině. Tam se zatřpytí a zůstanou, jen tak si plavou, houpají se na vlnách spolu s mou duší. Houpy hou, houpyhou.. Šumění vody, třpyt a božský klid. Voda hladí mé tělo i mou unavenou duši, oči si koupu ve světle. Ve světle za soumraku, ve světle za šera. Ano, to je ta správná kombinace, trochu tmy, trochu světla, pěkně spolu, vedle sebe, v sobě.. A kousek odsud pevná skála, které se chytím, když už nebudu moct. Na skále kostelík, s věží vztyčenou k nebi, stejně jako mé sepnuté ruce, když prosí, abych se v tomto šero-světle mohla koupat ještě chvíli. Odrazím se znovu od skály a ponořím se. Každá vteřina je lékem, každá kapka vody balzámem, každý paprsek uzdravujícím dotykem. Za chvíli přijde tma. A já si sednu na schody kostela a budu poslouchat šumění moře. Jen tak. Dokud nebudu ospalá. Pak projdu úzkou temnou uličkou, zavřu za sebou dvířka a budu si svůj sen hýčkat po celou noc.