Sklenářská strašidla

Vyšel ze svého příbytku, pozdravil skřeta odvedle, ale ten si ho ani nevšiml, odněkud totiž zrovna přišel a nevypadal, že by se mu dařilo. A šel.

Po čase přišel na mýtinku (nebo spíše obrovské spáleniště) a tam na červeném neviditelném kameni seděl smutný drozd. A tak si sedl na zem vedle něj a zeptal se ho, jestli taky něco hledá. Drozd jen tak seděl a byl stále smutný. Zvedl se tedy a měl se k odchodu. Pak se ale ještě na drozda otočil a zeptal se ho na to, zda viděl někdy ducha. Drozd vylekaně zvedl oči a pak je znovu svěsil. Zakroutil hlavou a vypadal ještě smutnější.

Čas kvapil a ten z čísla 54 pokračoval v cestě. Šel a najedou zahlédl obojpohlavního schizofrenního bílého úhoře (ten vedl horečně rozhovor sám se sebou a právě řešil to, proč mají chobotnice takovou závrať), pozdravil ho tedy a zeptal se, jestli neví, jak vypadá duch. Úhoř se na něj nevěřícně podíval, pak se podíval nejspíše svému druhému já do očí, pomalu se začal usmívat a pak se rozchechtal naplno a ozývalo se pouze: „Schá, scha scha! Schá, sch scha. To je blázen, scha, schá. On chce vidět ducha, schá,...“.

No a tak se chlapík z 54 smutně otočil a šel dál. No a asi po dvou týdnech šel zrovna po lese a uviděl cosi, jak jde k němu. Byl šťastný, už dlouho nikoho neviděl. Přišel k němu, zastavil se a neznámý se taky zastavil a díval se na něj. Vypadal zvláštně. Byl poloprůsvitný a přitom neproniknutelně temný, oči mu zářily mdlým svitem a nebylo poznat výraz v jeho tváři. Pán z 54 se potěšil ještě víc, tak nějak byli v povídkách popisováni duchové. No a zeptal se ho tedy, necítí-li se náhodou být duchem. Neznámý na něj tupě zíral a vlnil se. On tedy opakoval svoji otázku, ale nedostalo se mu odpovědi. Stále na něj ten tvor jen zíral.

A tak se rozhodl, že půjde dál. Pokusil se obejít neznámého, ale ten ho zlomyslně pronásledoval. Nechtěl ho pustit dál. Človíček z 54 zběsile běhal z jednoho okraje cesty na druhý, ale ten zlý tvor byl rychlý a obratně sledoval každý jeho krok. Nakonec to smutně vzdal a otočil se k odchodu. Po pár krocích se ještě otočil a zakřičel na potemnělého cestovatele, že je hrozně neslušný. Ten byl právě také na odchodu a taky se právě otáčel, aby zkontroloval svého soka. No a ten z 54 se tedy vydal smutně k domovu.

No a po chvíli přišla na cestu sklenářská strašidla. Byla ještě před chvilkou v hospodě. Popadla svoje velké zrcadlo, které nechala na cestě a odnášela ho...