VESMÍRNÍ STRÁŽCI-3

Jan Novotný byl stále zaskočen tím, jak se situace náhle vyvinula. Viděl postavu, která byla nejblíže k němu, jak vytahuje zbraň. Ve zlomku vteřiny se vrhl na podlahu. Žlutý paprsek prolétl těsně kolem něho a dopadl na stěnu za ním. Na ní se objevil záblesk,  při kterém se kusy stěny rozlétly všemi směry. Ve stejný okamžik stiskl spoušť laserové pistole. Z její hlavně prudce vylétl modrý paprsek a zasáhl naplno toho Okana,  který na něho vystřelil. Na jeho těle se objevil záblesk a skácel se na podlahu.

„Zaměřují na nás transportní paprsky!“ vykřikl Aturian, který zasáhl dva další Okany, kteří ještě nestačili sáhnout po zbraních.

„Tak,  ať se toho dožijeme!“ vyhrkl Jan a zpoza skříně vypálil další paprsek. Ten prolétl těsně kolem uskakujícího Okana. Vzápětí na to i on vystřelil. Paprsek dopadl na skřínku, za níž se kryl, ale na poslední chvíli se od ní odvalil. Poté namířil zbraň na protivníka. O zlomek vteřiny později spatřil, jak jím vyslaný paprsek zasáhl do hrudi Okana, který rozhodil končetinami a dopadl bezvládně na podlahu. Poté vedle něho proletěl žlutý paprsek a na podlaze se objevil záblesk po jeho dopadu. Pohlédl okamžitě v ten směr, odkud paprsek přilétl. Uviděl, jak vbíhají červenými dveřmi do místnosti další Okané.

„Ještě pár vteřin!“vykřikl  Aturian a přitom se vrhl za roh stěny. Hned zpoza ní střílel. Dva Okané se vzápětí zhroutili na podlahu. Poté se Jan i Aturian ocitli v modrobílém světelném sloupu, který je přenesl na jejich vesmírné plavidlo.

„To bylo snad v posledním okamžiku. Já si připadal jako na divokém západě,“ řekl Jan, sotva se ocitli na palubě.

„Musíme rychle zničit tu loď, než oni zesílí a dokáži se dostat sem k nám!“

  Oba se několika skoky ocitli za řídícím panelem. Na několika monitorech viděli okanskou vesmírnou loď.

„Co jsou to ti Kvasanové? A jak se dostali do těl těch Okanů?“ zeptal se Jan.

„Jsou to bytosti, které plují vesmírem v podobě negativní energie a vnikají do těl, které si podmaňují. Takhle ovládli už celou jednu civilizaci. Já dokáži vycítit jejich přítomnost,  pokud začnou v těle hostitele žít.“

„Aktivují fotonová děla!“

„Ochranné pole aktivováno na maximum.“

„Pálí!“

  Přes sklo kabiny viděli, jak fialový paprsek ve zlomku vteřiny letí na ně. Pak se před kabinou mohutně zablesklo a plavidlo se otřáslo.

„Energie znásobila automaticky sílu ochranného pole v místě zásahu!“ hlásil Jan.

„Další zásah naše pole oslabí na kritickou hranici. Odpálím čtyři rakety a vypustím miny. Pak se rychle vzdálíme!“

  Za okamžik se u okanovské lodě objevila čtveřice záblesků. To už ale oni velkou rychlostí odlétali.

„Ty rakety trochu oslabily jejich ochranné pole. Jejich technologie možná není tak vyspělá, aby odhalila ty nastražené miny,“ mínil Aturian.

„Opět nás zaměřují!“ vykřikl varovně Jan.

„Už se k nim ze všech stran přibližují miny. Při troše štěstí by je ty miny mohly ještě více oslabit.“

  Pak spatřili, jak všemi směry vylétly od okanovského plavidla oranžové paprsky a  okamžitě se objevilo velké množství záblesků.

„Sakra. Zničili všechny miny! Pálej na nás!“ vykřikl Jan.

Aturian uchopil současně s tím ruční řízení. Hned poté jejich loď provedla divoký manévr, během kterého je těsně minul fialový paprsek.

„Je výhodou mít malé plavidlo, kterým se dá takhle manévrovat,“ mínil poté.

„To tedy jo. Asi si je teď pěkně naštval,“ řekl Jan.

Poté jejich plavidlo vlétlo mezi velké množství asteroidů.

                               KONEC TŘETÍ ČÁSTI