Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrajiny nehostinné
13. 05. 2000
2
0
1259
Autor
Kovi
Čisté nebe
bez mraku
jen slunce
a půlměsíc
zpěv ptáků
Na úrovni hladiny
splývám s živlem
Hmyz
všude kolem
chce kousek mě mít
Oblásky omleté
jen pohladit
A tóny světů
průzračných
zahaleny jasně
slepou tmou
Chtěla bych
v mrákotách
tím vinným
nebem
plout
Ty čarokrásné touhy
nekonečna odhalit
Kameny
z rozervaného
srdce odvalit
Jak šťastní jsou
milenci všech dnů
jak temné jsou
hladiny vod
tak neúprosný je
myšlenek mých chod
jenž odvádí mne
v dálavu
Trápení snad
už bylo dosti
na věšák pověsím
frak minulosti
Spadl mi měsíc
do klína
PUSTO
je
tu
PUSTO
Máš zajímavej styl. Takovej ortodoxně naturální a přitom taky katastrofický. Samozřejmě nejen v téhle básni.
Kovi, ty řádky jsou podle mě moc krátké a báseň dlouhá. Nic ve zlým, Machu :o) Nebe v očích je bez mraků..