Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDepresárium (AT)
Autor
Naku
Kategorie: Depresárium To, co vzniklo během několika málo minut. Jakožto AT si prosím nevšímejte opakujících se slov a nepřesností gramatického rázu...
Zvracím krev smíšenou s dehtem.
Hnus se vyplavuje z hlubin mého mozku a zřídlo hniloby tlukoucí v žaláři mé hrudi chrlí splašky ven; pryč; daleko od vraku mého tonoucího těla.
Chlad necitelnosti která mě obklopuje se vší svou mrazivou silou dere hluboko do sklepení mých plic a paralyzuje mojí přirozenost uvězněnou mezi přepevnými kvádry nicoty... hluchoty a slepoty.
Klesám hlouběji a hlouběji oceánem nebytí a zlaté rybky vůkol na mě svými přánínosnými těly odrážejí poslední paprsky slunce... ano... vzdáleného slunce. Mé naděje, která se z naděje změnila v jařmo.
Odlesky světla mě fotony svých těl tlačí stále hlouběji a hlouběji a ubíjejí poslední záblesky živoucího plamene kasematech poslední z mých hlav. Nedýchám. Nevidím. Neslyším........... Nežiju.
Dante měl pravdu. Chřtán pekel vypadá děsivě. Vzhůru dolů! Satanáši strav mé hříšné tělo plamenem poznání!
Zhřešil jsem láskou.
Zhřešil jsem důvěrou.
Zhřešil jsem nadějí.