Sobotní odpoledne

... bylo 13.května, někomu vyzváněl lásky čas a mě šicko, ale šicko ujelo. Chtěl jsem jet jen na jedno. Do Kunčiček. Krásně to zelení posetou převážně Romsko-vietnamskou čtvrtí ...

Jedu si šalinou jedu je to k vsteku, na Zárubku vystoupím na ujetý bus jen čumím. Volám Mirdovi kde to vůbec su, jo fajn, mezi haldami koksu. Co teď si počnout, kterým směrem vyšlápnout? V dálce mezi komíny Nové huti, září Lysá hora již bez sněhu, hnutí. Jeden nadjezd, dvě haldy, tři mosty, skládka, tak to je ta ostravská pohádka. Šlapu si to šlapu po dálnici, již vidím cigáňata na ulici. Vidím už i Čížka, ptáka, jak do sebe při své družce klopí panáka. Dostávám na kost zprávu: šlapej, šlapej to Anděl s Mirdou zas u piva vyváděj. Konečně jsem na místě, pivko do sebe liju nemístně. Přichází pak děva lepá, v kombinéze se jí něco na hrudi tetelí a houpá. Jen ty svářečské brýle ji chybí, ale Mirdovi se jinak vše ostatní strašně líbí. Dáme pak ještě po jednom, nějakej dlabanec, tvargl u Šodka, jede se dom, do postele, do lůžka.

---