Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO jednoho míň
Autor
pamadeus
Do dvouhlavé slečny zdivoka se podíval, v povětří se mihla zatuchlá představa, že bolest vlastně není, až tak hrozná, když se na ni člověk nemusí dívat. "Tak tohle bych uklízen nechtěl" pomyslel si kolemjdoucí, když se ozval měkký náraz. Některá z přítomných tet začala cítit únavu , tak si na přecpané zastávce sedla a plakala. Jen tak pomalu chladnul a barvil romanticky zemi .Andělé si tiše hráli s míčem. Zem se chvíli netočila.V podvečer už tam nebyl. Kaluž drcených představ naznačovala konec jedné éry směšného živovtního osudu. Bylo mi smutno z války. Zpíval jsem si Ódu na radost ,křoupal buráky, pozoroval nahé slečny. Tu a tam jsem jim daroval úsměv, aby poznaly, že bolest vlastně není až tak zlá, jen když se na ni člověk nemusí dívat.