Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nebojte se

01. 03. 2003

837

Autor

Palec

Vcházím do ticha kolem kropenky

líbezné pohlazení svěcenou vodou

neviditelně září kříž na mém čele

Závan blaženosti proniká celým tělem

Klaním se před Královnou,

hle, Žena Sluncem Oděná

Její dech dává prozřít slepci

Poklekám před Nejvyšším

Vskutku se Tvá tělesná schránka proměnila

v kámen?

Slůvko jediné,co přejde přes mé rty

má cenu diamantu „Děkuji“.

Přicházím k Tobě poklekám

u paty kříže.

Oči mé zamíří vzhůru

Světélkují Tvé rozpálené ruce

Přibité? Přesto nejkrásnější.

Snad i mne objímají? Smím doufat…?

Klečím a naslouchám Ti.

Vláha vstupuje do očí.Ne z bezmocnosti.

Dostalo se mi daru slz.

Opouštím chrám – odcházím

do všednosti,

ale už jiný než jsem přišel

A chce se mi povědět všem chodcům, které

míjím.

I těm co přešli kolem chrámu jako by jej

Nebylo.

Nebojte se.

1 názor

Drago

30. 03. 2003

Dát tip

,...děkuji...* znám to, ale takle bych to napsat nedokázal...

ja bych to nazvala trosku jinak.....treba...Mse za kolemjdouciho poutnika....a vyhodila posledni radku.....malicko bych s tim jeste pohrala.....protoze, protoze se mi to libi, krasne si vystihl atmosferu nedelni mse...a pocity lidi, kteri chodi....pro me je ta nedele taky nejak slavnostnejsi, kdyz jdu...pa

Barbar

29. 03. 2003

Dát tip

Slůvko jediné,co přejde přes mé rty má cenu diamantu „Děkuji“. I já děkuji, víra je dar nejcennější... ...BARBAR T I P

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.