u soudu

Srdeční záležitost.... Zcela upřímně říkám, že takhle vynikající nápad i zpracování jsem tu už dlouho neviděl. Závěr stáčející se k matčině zástěře má v sobě tolik krásně nostalgického mrazení v zádech, že až těžko vypovědět, poněkud lacinější poslední dva řádky jako by se snažily text posunout kamsi k melodramatu, což se jim zaplaťpánbůh nezdařilo. Více než po měsíci jsem objevil text, který si s chutí zařazuji do soukromého Pištího výběru. P.S. Kategorie "Indispozice je naprosto nevyhovující jak žánrově, tak z hlediska dostupnosti pro širší čtenářstvo.