Idylicky zasněný

Já probudil se ve snu
Směšně naivní ozdoby vánoční
a jinak prázdný opadaný stromek
Zvonky z kapes mi ještě zní

Vidím bělostné vločky co ve větru se točí
a pod koly autobusů pak budou muset tát
Ještě zdaleka jsem neotevřel oči
a nehodlám je otvírat

Svíčkou v sedmém patře mi díry do noci vyřezáváš
a já nechávám se jimi svést
Tabulkou okenní orámovaný kousek tebe
mě tolik zmámí, že už nemůžu to snést

průhledně neprůhledná pálíš mrazíš vyzýváš

Chtěl za tebou bych jít,
růžovou mašli na tvých dveřích
rozvázat, kliku roztočit, dál snít
a pak shořet ti v náručí

hned potom co shořela bys ty v mém

shoříme vzájemně objatí

To snění skutečnosti skutečnější
Miliónem jisker ve mně vře
a řve                                                                       Já řvu
Spaseně otevírám oči
s vědomím, že aspoň jednou poddal jsem se snu