Dračí srdce

tohle je pohádka plánovaná jako divadelní ředstavení, takže je to tak trochu netrdiční.. místy

Dračí srdce

povídej mi pohádku.....

„Bylo nebylo, dávno tomu tak.. do království přiletěl nám Drak.

V tom království měl Král dceru, a ta nosila nos nahoru.. ale, měla ráda Zahradníka, chodila mu pomáhat do zahrady..
Král z toho ovšem velkou radost neměl, chtěl, aby si Princezna vzala někoho urozeného... „

Proč?

„.. přesto, že byl Králem, neměl modrou krev...býval dvorním šaškem a když jeho zaměstnavatel umřel a v království neměl kdo vládnout, stal se králem po něm.. Nikdo jiný to totiž nechtěl kupodivu dělat..

Princezna řešila dilema, zda si má vzít urozeného šlechtice, nebo neurozeného zahradníka.. žít v přepychu či v hlíně?
Když se s tím svěřila Zahradníkovi, neurazil se ale řekl: „ snadná pomoc, Ředkvičko, koupíme barvivo a já tě nějak přebarvím..“
„Jak to chceš udělat?“ divila se Princezna. „
„Hmm, zeptám se.. třebaaa, kouzelnýho dědečka, nebo rádce, nebo děda Vševěda... nebo prodavače v drogerii.“
„A co já?!!“ zařval Drak
„Ty víš něco o barvách?“ podivil se Zahradník. „ Ne? No tak neřvi!“
„ Co se mnou, napřed si mě přivoláte do příběhu a pak se mnou nic neděláte, tak to teda ne!! Seberu tady tu princeznu, ať se vám ten příběh pořádně zamotá.“
A jak řekl, tak udělal. Po Princezně zbyl jen střevíček..

A pohádka se opravdu zamotala, protože Princezna náhle zmizela z procházky se Zahradníkem, Král ho dal zavřít. Zahradník se sice hájil, že Princeznu odnesl drak, ale nikdo mu nevěřil, všichni si mysleli, že Princeznu zabil.
„Vrahem je vždy zahradník.“ zněl verdikt soudu a Zahradník šel sedět do věže.
Jen Princeznina Chůva věřila v jeho nevinnu a najala si Detektiva, aby Princeznu našel a Zahradník mohl být osvobozen.“

A co se dělo s princeznou?

„Počkej, hned se dovíš....
Drak a Princezna přiletěli do Železných hor, kde Drak bydlel a přistáli u jeho jeskyně. Princezna se klepala hrůzou, co s ní Drak asi udělá. Z pohádek věděla, že princezny jsou oblíbená dračí pochoutka...
„Co se mnou bude, nikdy už neuvidím Zahradníka a domov a tatínka.. bééééééééééé“
„Jo tak to máš pravdu“ na to Drak
„Doufám, že si aspoň předtím vyčistíš zuby.“
„Před čím?“ divil se Drak
„No než mě sežereeeeeš. Béééé“ brečela dál Princezna.
„Co bych tě žral, vždyť jsem vegetarián. Povedeš mi domácnost. jo a taky budeš vařit, doufám, že to umíš.“
A s těmito slovy zavedl Drak Princeznu do své sluje, kde byl neskutečný bordel.
„Ach běda běda, čeká mě tedy horší osud než smrt...“ vzdychla Princezna a vklopýtala do jeskyně.“


Podivné přerušení I.:
Vážení čtenáři, jmenuji se Fairi Taleová a jsem vaše dnešní průvodkyně na čtenářském zájezdu pohádkové cestovní kanceláře Pohádka z.d.t.d. (zázraky do tří dnů). Vítám vás a přeji příjemnou četbu.
Nyní se nacházíte se v pohádkovém království, po pravé straně si povšimněte Železných hor. V té druhé jeskyni zleva již skoro rok žije Princezna. Stará se o domácnost jednoho podivného Draka, představte si, je to VEGETARIÁN! Tedy, zpočátku jí všechna ta práce dělala problémy, ale dnes už vše zvládá jako na drátkách, dokonce si najde i čas na svou oblíbenou činnost – péči o zahrádku. A dokonce, dokonce se občas na Draka usměje. Ostatně, brzy oslaví první výročí, přejeme jim hodně štěstí.
Po straně levé se nachází královské město, nedejte se prosím zmást černým flórem, jindy září do daleka svými bílými kameny. je Od té doby, co Princezna zmizela velmi stoupla výroba všech textilních výroben, v podstatě celý průmysl se přesunul do výroby látek. To víte, než se potáhne takové město, no a materiál rychle chátrá... Pokud budete chtít zajít do některé z místních hospod, nedejte se překvapit omezeným výběrem. V současné době se smí v království pít pouze černé pivo. Ano, správně, v té věži na kraji je zavřený onen slavný Zahradník.
Pokud svou pozornost zaměříte na střed, uvidíte podivného člověka. Chodí ohnutý při zemi a v ruce drží lupu. Správně, je to Detektiv, který se ani po roce nevzdal pátrání po ztracené princezně. Je to s podivem, ale stále ho to nepřestalo bavit.. Pozor, moment, moment, zdá se, zdá se že.. ALE ne, jaká škoda, Detektiv zakopl o bludný kořen! Už téměř přišel na princezninu stopu, ale teď vztekle odhazuje lupu, drží se za bolavý palec a pouze na jedné noze se vrací zpět do města.
Tak tímto se s vámi jménem firmy Pohádka z.t.d.t. loučím a doufám, že nám zachováte věrnost. Přeji vám příjemnou četbu.“


To je škoda, že to ten detektiv vzdal....

„No, nakonec nevzdal...
Jak se tak belhal ke královskému městu, uslyšel slabé volání o pomoc. Šel za tím hlasem a přišel na skládku vyřazených kouzelných předmětů. Byla jich tam celá hromad.... Sedmimílové boty, kouzelné hůlkym,neviditelné čapky... všechno možné, co už nefungovalo a nebo fungovalo špatně. to volání se ozývalo zprostřed dřevěného rámu, ve kterém byla jakási šedivě špinavá deska. Detektiv po desce přejel prstem a zjistil, že se pod vrstvou rachu skrývá lesklý povrch zrcadla. Kouzelného zrcadla..“

Jako měla ta zlá královna ze Sněhurky?

„Ano, přesně jako to,, vlastně, ono to bylo to zrcadlo, které patřilo zlé královně. Tak dlouho jí tvrdilo, že je Sněhurka nejkrásnější, až ho dala odvézt na skládku. Ovšem, fungovalo pořád a dobře. Detektiv ho vyčistil a zrcadlo mu prozradilo, kde Princeznu najít. Hned s ním běžel za Chůvou, aby jí to taky ukázal.

Podivné přerušení II.:
Vítáme vás u Vašeho oblíbeného seriálu, Dračí Princezna. Co se stalo v minulých dílech. Po té, co Princezna překonala počáteční šok, začíná si postupně zvykat na život v jeskyni. Po problémech, které jistě někdy potkají každou mladou dvojici, Princezna nalézá v Drakovi zalíbení. Předchozí díl nás zanechává v obavách, zda se vnitřním rozporem zmítaná Princezna rozhodne pro Zahradníka, k němuž jí vážou krásné vzpomínky, nebo pro Draka, s kterým prožívá krásné chvíle v přítomnosti. „Nikdo mě nedokáže tak rozesmát“ říká Princezna. Dnešní díl zastihuje Princeznu v přípravách na oslavu prvního výročí v Drakově jeskyni. Pilnou prací na zahrádce se jí podařilo vypěstovat obří tykev a chystá jí nadívanou mrkví a jablky jako překvapení pro Draka. Přejeme vám příjemný kulturní zážitek.


„Princezna a drak?! Nikdy!!!“ Král, který právě doplatil na svůj ošklivý zvyk poslouchat za dveřmi, se celý rudý propracovává k svému prvnímu infarktu... Naštěstí ho Chůva dokázala uklidnit, ovšem v obavě před jeho hněvem se spolu se zrcadlem a Detektivem vydala na krátkou dovolenou do sousedního království.

Král vyhlásil, že kdo zabije draka, dostane Princeznu za ženu a... hm, ehm, no, jisté celkem významné místo ve vládě s nadějí na další postup. Hned se začali sjíždět princové a rytíři a knížata a hrabata.. prostě, kdejaký chlap z okolí popadl meč, oblékl své oblíbené třicetikilové brnění a vyrazil na draka.
Ovšem, žádný z nich princeznu neosvobodil, všichni padli nejvýše v třetině první kopce Železných hor.
Jedinou vyjímkou byl Okrs Savbendi, který měl brnění vyrobené z nekvalitního a lehkého plechu. Poměrně lehce se vyšplhal po mírném kopečku, ovšem když bylo převýšení vyšší, zakolísal, zakopl o kámen a skutálel se dolů k úpatí. Lehké brnění mu neposkytlo dostatečnou ochranu a on si prorazil hlavu.

Král si tedy opět zoufal. Do jeho zoufání se vrátila Chůva, Detektiv a zrcadlo, kteří celkem správně odhadli, že Král už asi vychladl a bude sním snad rozumná řeč. Chůva se dost podivila, když viděla, že Zahradník je stále ještě zavřen ve věži. Král ho dal ihned propustit na svobodu, zrcadlo mu ukázalo cestu, Zahradník si nabrousil motyku a vyrazil na Draka.
Poměrně svižným tempem vyběhl první, druhý i třetí kopec. Do čtvrtého se škrábal už s menšími obtížemi, přesto se, už s většími obtížemi, dostal až na vrchol pátého kopce, kde byla Drakova jeskyně.
Aniž by Draka vyzval, jak by se slušelo, na souboj, vrhl se na něj s napřaženou motykou a hrozivým řevem.
Trefil.
Drak se zhroutil do kouta jeskyně. Naštěstí ho před proražením hlavy ochránil pancíř šupin, ale na chvíli ztratil vědomí a v zátylku mu vyrůstala úctyhodná boule.

„Surovče, vrahu!! Co ti udělal, že na něj útočíš?! A navíc zezadu. Styď se ty zbabělče!“ Princezna se vrhla na Zahradníka a bušila so něj velkou tykví, výsledkem svého pěstitelského nadšení.
Zahradník, poněkud překvapen neobvyklou zbraní, se zmohl jen na chabé: „ Ředkvičko moje, vždyť...“
„Nejsem tvoje Ředkvička. A jestli chceš Drakovi ublížit, budeš muset napřed zabít mě.“
„Proč?? Neblbni, pojď, odvedu tě domů.“
„Ne!! Zůstranu s Drakem. Miluju ho.“

Jak Princezna vyslovila tato dvě magiccká slůvka, s Drakem se stala podivná změna. Šupiny zmizely, drápy se zmenšili a z čumáku přestal stoupat kouř. Zkrátka, místo draka na zemi ležel pohledný mladík.
Princezna omdlela.
Mladík otevřel oči, posadil se a s úpěním se chytil za hlavu.
„Aúúú, tak takovej bolehlav jsem ještě neměl. a jéj, Princezna leží, no, budem jí muset nějak dostat domů. Hele, pomoz mi sní. Jo a jmenuju se Draco.“
Konsternovaný Zahradník mu pomohl a společnými silami dopravili Princeznu až do královského města.
Teprve doma, v paláci, ve své posteli se Princezna probrala.
„Jak, proč.. ach, kde je Drak?“
„Tady“ řekl ten mladý muž „ Já jsem Drak, tedy vlastně Draco. Byl jsem králem v jedné daleké zemi. Nebyl jsme dobrým králem. ne, byl jsem zlý, chamtivý, pyšný, samolibý... nic dobrého ve něm nebylo. Ze všeho nejvíc jsem miloval zlato, chtěl ho víc a víc.. Všechno, co bylo nějak cenné, mi museli moji poddaní odevzdat. Měl jsem pro ty věci zvláštní místnost a dával jsem je tam na jednu velkou hromadu. Někdy jsem se na ní chodil válet. Jednou jsme tam usnula probudil se jako drak. Lidi si mysleli, že jsem jejich krále sežral, tak se radovali.. Radši jsem odletěl. Dlouho jsme hledal někoho, kdo by mi poradil,jak se proměnit zpět... marně. Až jedna stará vědma mi to řekla. „V draka tě změnili tvé dračí myšlenky a dračí srdce. Jedině opravdový cit tě může proměnit zpátky.““

No a byla svatba, jak to tak bývá....“

„A jak to bylo dál?“

„Dál, noo...... Zahradník se stal ministrem zemědělství. Detektiv byl jmenován ministrem informací a zrcadlo se stalo jeho tajemníkem.
Tu hromadu šrotu, která zůstala pod kopcem po princích a rytířích, prodali Draco a Princezna do sběru a odjeli za to ne svatební cestu...“

„A jak to bylo dál?“

„Hmm, jestli neumřeli, tak tam žijou dodnes. A teď už spi.“

„A jak to bylo dál?“

„Řeknu ti jak to bude dál, jestli hned nezalezeš pod peřinu! Já ti..“

„Už ležím“

„No, já ti dám pusu na dobrou noc. Tak a teď už spi.“




Tak už spěte, dobrou noc.....

---