Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seútěky
21. 05. 2000
6
0
1400
Autor
slavek
tělo zmítané pod sečnou ranou
rozum ubit silou zla,
slzy mají příchuť slanou,
oči jako slepá skla.
Na krku křížek, v srdci zlobu nosím
láska jde od srdce, odkud jde vztek?
O odpuštění, sílu a lásku prosím,
na slunci zahalen tisícem dek.
Odprosit otce za plivnutí do tváře
Pegasům ubohým utrhat křídla,
o zrak a rozum připravit hvězdáře
odpadky zasypat léčivá vřídla.
zůstala mi po ní divně pod jazykem. Oknem se dívám na rozkvetlý jasmín a přemýšlím kde se v člověku v tak krásným světě berou takovéhle hořké verše. Posílám ti snítku toho jasmínu snad ti tvé příští verše provoní!
no...ale tip si zasloužíš!
Provedení je velice slušný... rýmy dobrý a rytmika plně v pořádku (přestože uprostřed měníš druh), ale co je na ní nejlepší (jako obvykle) je ten obsah. Je to fakt síla... svoji hvězdičku si to plně zaslouží, a já za sebe můžu jen dodat: zbytečně dobrý s tipíkem...
jen tak dál, v básnění, v životě ti přeju víc radosti...
rozhodne pusobivy, musela jsem to napoprve cisz trikrat; nevim, jestli vsemu rozumim, ale je v tom neco, neco, no proste je to NECO!
* slavek, naháňať ťa nebudem, lebo tiež zdrhám :-)
* a ak za tebou bežím, tak len preto aby si zastavil, a ešte niečo napísal :-)
* je to super, dúfam, že sa mi ešte vojdeš k obľúbeným :-)