Odsouzenec

Viděli jste někdy odsouzence,
jak přímo kráčí na smrt ?
Já ano, teď na něj hledím.

V dlouhých řetězech veden,
uprostřed svých katů,
pomalu kráčí smrti vstříc,

s hlavou vzhůru jde
a dav okolní mlčí.

Všichni ví,
že je vinen,

spravedlnosti bude učiněno zadost,
když sekera jeho hlavu setne.

I on ví, že neobstál
proto tady teď stojí,
a všichni to taky ví,
a proto tak zarytě mlčí,

musí to tak být, neboť je to spravedlivé.
Ale i tak, při vší té spravedlnosti
srdce bolí,
proč,

odsouzenec již k místu svému
po schodech stoupá,
sakra,
tak dělejte něco, rychle,

vždyť kat už svou sekeru těžká,
tak prosím, udělejte něco,
chybil, ano chybil člověk ten,
ale ten kat tam pořád stojí,

tak prosím vás, udělejte něco,
já nechci jeho smrt,
ano, chybil,
ale život je víc než smrt,

tak sakra zastavte toho kata,

vždyť on sekeru už svou zdvihá,
aha, život je víc než smrt,
ale kdo odsouzenci život dá,

to katova sekera
ve vzduchu již napřažená ...
Ty ?