Chůze po hřebenech

Neměl jsem ten krok udělat

Zašlápnout drobnou rostlinku

Byla právě v květu

Ty tam jsou molekuly

života na povrchu žuly

miniaturní žluté alpínky

Ted´ hněv roste v nerostu

hornina protestuje

Kouř stoupá nad roklinou

jakoby skála zprávu psala

vzdáleným hodinám

přerušeného spánku

o štěstí v neštěstí

mém pádu cestou k plesu

osudném klopýtnutí

Dál kouř skal tvoří slova

Kdo vyšel nedojde

zůstane bez přístřeší

A vskutku hučení

počátek konce věští

Či konec počátku

než zahájí se drama

vyvstane náhlý vzdor

rozpjatá náruč hor

odepře pohostinnost

nabídne blesky

pošle hromobití

z obzoru na obzor

Má strmá pouť jde směle dál

Za jednou klečí jiná kleč

za jedním plesem jiné pleso

Nad hlavou prázdno mezi vrcholky

u nohou to co má kajícná lítost oživila

žlut´a zase další žlut´

tisíce drobných květů alpínek