Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBaletka II.
Autor
AFRODITA
Kráčí potichu baletka na svých piškotecha když se roztančí,
slyšíš jen ťuky ťuk.
Je tak jemná, magická v nádechu ružové její něha ve mně budí důvěru.
Jsem obavou zjitřená, v mysli nesmělé, kdo mi odpoví co děje se
Jen se dotknout, nemít strach co říká ; přemítej ješte je čas
neříká : to je ten pravý, neváhej !
Mám utéct, vrátit se přec budu chtít zas
Pak prý v karmín růžová promění se, nebude nevinná. Bude tedy vina
Vinu necítit bych chtěla, co láká mne je touha jež mi právě kráčí v ústrety.
Stojím tedy s ní na prknech co možná ukážou mi nový svět, poupě rozvine se v krásný květ.Uprostřed závratě samotnou mne nechá stát, za ruku mne vedeš
Baletka se roztančí na svých piškotech a já slyším
ve vzduchu šum jemných pohybu
a na podlaze piškoty ťuky ťuk
V něze zajatá tančím s ní a nemám strach.
Baletka se rozplývá, Ty se ve mne ztrácíš...
malé děvče si
panenku mou
odnáší
a cizí žena
se mnou přichází
v šatech barvy
karmínu .