Pouliční lampa

 

Jeden večer šel jsem k příteli,

Duchařský večírek tam měli.

Usedl jsem k dřevěnému stolku

A kdos vytáhl spiritistickou tabulku.

 

Rozjařený smích mi uši drtil,

tabulka zastavila se na políčku smrti.

Vážně jsem to příliš nehrál,

loučil jsem se a kabát si bral.

 

Toulal jsem se malou uličkou,

řev z hospody skončil potyčkou.

Můj stín se táhl za mnou

připoutaný starou uliční lampou.

 

Lampa v tomhle nočním čase

neubírala na své věčné kráse.

V dálce matné zazvonění,

to půlnoční jest odbíjení.

 

Zavřel jsem dveře do pokoje

A slyšel jsem jen kroky moje.

U domovních dveří milenci loučili se

a já po chvilce zastavil se.

 

O půlnoci v době duchů

podivný křik pronikl k mému uchu.

Krev vařila se mi v žilách

a do tmy vstoupil vrah.

 

 

---