Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePutování
25. 05. 2000
0
0
564
Autor
Sir_Kaja
Letí v sedle oře svého,
zanechává polibky,
temno doma, nesnese ho,
a v kapse prut na rybky.
Svatozáří budí život,
promlouvá ke všemu tvorstvu,
pozorujíc zemský mihot,
zahřeje i lidskou vrstvu.
Celý den je v jednom kole,
ohání se co to dá,
vidouc další suchá pole,
dešti cestu přenechá.
Duha vzešla z toho svazku,
oblouk bránu nebes tvoří,
jako kašpar na provázku,
milencům se barvou dvoří.
Zašlo za mrak odpočinout,
skrýva pod něj něžnou tvář,
nepřestává prsty kynout,
ruce složí v jednu zář.
Ubývajíc na obzoru,
usmívá se naposledy,
zítra opět podle vzoru,
polechtá i neposedy.
Tohle se mi o sluníčku moc líbí //ruce složí v jednu zář //
Ať se fláká nebo ne, stejně si neodpočine :-)))
nikdo tě přece nechce měnit, to by jsi měl chtít ty sám... a pokud nechceš? tvůj problém...
BTW: pokud ode mě kritiky nechceš, stačí napsat zprávu, a já toho klidně nechám.
Již mne nezměníte, a nelíbí se vám to snad, váš problém, ne můj, těším se na další zajímavé kritiky.
stejně tak jako ta minulá, potřebovala by tahle básnička o dost lepší rýmy (tvorstvu-vrstvu?), ale hlavně za uši tahala nerytmika...
Tahle slůňově putovací mi přišla o dost lepší (nepřijde mi moc dobrý všechno převádět na rytíře), ale na tip to pořád není...
rozhodně by sis mohl trošku víc pohrát i s formou... (taky by jsi nemusel trvat na ABAB, ale stačí o dost snažší ABCB)
básnění zdar!
Merle, tak jsme se srazili na schodech ! pusť mě :-) právě jsem si šla stěžovat na rytmiku, že se všechno zase příliš rýmuje :-)))