Labutí jezero

...a krásky uhranuly párek milenců...

Vlny tančí na hladině, v rytmu mamby vítr vedou, krásky plují po peřině, o myšlenky nás se perou. Krčky točí, vrní blahem, poznávajíc sebe sama, povzbuzeny lásky tahem, svlékají zášť do naha. Princ s princeznou hledí v dáli, naplňují nitro vůní, na sebe se pousmáli, pohledy si měníc v tůni. On nezná hloubku tvého bytí, občas spatří v ní svůj stín, s labutí přec snadné žití, o tom skvostu v noci sním. Probouzí se na hladině, netopí se, pluje dál, rozhlížíc se po rovině, úsměv tvůj však neshledal. Zakletá a svůdná labuť, jednou za čas navštíví mne, popcorn hodím přes hráz na chuť, vůně sladkost zapomene. Na královskou dceru čeká, tajně sní o její tváři, když ji obden znova potká, bol ve srdci jásot zmaří.

---